Proč je pro nás těžké řídit kolegy z kolektivistických kultur?
Kultura je programem mysli. Proto se bude lišit i práce týmu, kde jsou zastoupeny 2 odlišně fungující kultury, tedy individialistická kultura nebo kolektivistická kultura. V těchto dvou kulturách bude rovněž jinak fungovat systém motivace a odměňování. Každý manažer tak musí upravit svůj způsob řízení, dle svých podřízených.
V individualistické kultuře je považován jednotlivec za základní stavební jednotku společnosti. Taková kultura vychováva samostatné, proaktivní lidi, kteří ale mají občas problém vycházet s ostatními. Jsou schopni dosáhnout toho, co si sami dají za cíl, ale hůře spolupracují s ostatními a někdy jim chybí empatie. Jejich problémem jsou autority, kterým se podřizují jen velmi těžce.
Kolektivistické kultury mají za základní stavební jednotku společnosti skupinu. jedná se o skupiny na různých úrovních - od rodiny, což je primármí kruh lidí, ve kterém je člověk vychován, po třídu, kterou sdílí se svými spolužáky až po pracovní kolektiv. Při rozporech mezi zájmy kolektivu a jednotlivce se očekává, že jednotlivec dá přednost zájmům skupiny. Pracovníci v kolektivistické kultuře jsou empatičtí, neoknfliktní a dobře spolupracují s ostatnímu. Problémem může být dle manažerů, jejich nesamostatnost a neschopnost přijímat odpovědnost za svěřené úkoly. Problém s autoritami u nich nenajdete.
Česká republika patří mezi mírně individualistickou zemí, ve velkých městech je individualismus výraznější oproti tomu je venkov více kolektivistický. Mezi kolektivistické země se řadí některé africké země a především Čína.
Jak poznat zda se jedná o individulistickou nebo kolektivistickou kulturu? Zkuste si zjistit, zda tamní obyvatelé uvádějí při seznamování první jméno nebo příjmení. V kolektivistické společnosti se na prvním místě uvádí přijmení, protože vaše příslušnost k rodině je v životě důležitější než to, že jste také individium. V Číně, Japonsku a většině arabských zemí se představuje první příjmení a až poté jméno. V individualistických zemích například USA se křestní jméno uvadí jako první.
Jako manažer musíte změnit typ řízení podle toho, zda je váš podřízený vychován ve spíše kolektivistických nebo individuálních tradicích. Nejdříve se zamyslete na systému odměňování. V kolektivistických kulturách není běžné, aby pracovník dostával pouze individuální bonus, protože ho to vymezuje z kolektivu. Když se podíváte na bonusové systémy v japonských nebo vietnamských firmách, budou obsahovat vždy určitou kolektivní – týmovou složku. Vedle ní můžete také zavést odměny osobní, ty by ale měly být relativně menší.
Typickým způsobem odměňování jsou také v kolektivistické společnosti různé společné aktivity. V práci často sedíte celý den se skupinou lidí v jedné místnosti jen proto, abyste s nimi trávili večery (například na karaoke v Koreji) a pokud už máte dovolenou, firma „zavelí“ a jede se na firemní zájezd (takto se do Prahy dostává většina Číňanů). Co kolektivistické společnosti v tomto ohledu vnímají za „odměnu“, my bychom spíše brali jako trest.